Sloupek – podpěra stěžně

Když jsme se při strhávání koberců (zátěžáků), jimiž byl polepen celý strop Šarlotty, dostali až k lemování podpěry stěžně, čekalo nás další nemilé překvapení – s hrůzou jsme zjistili že je sloupek komplet uhnilý. NO, a co teď? První myšlenka byla samozřejmě na vyspravení, a tím zachování původního. Docela jsem si ho dokázal představit v novém interieru. Nicméně mne nadchla vidina nerezového, pořádného sloupu. Následoval nesmělý telefon kamarádovi, který nerez UMÍ – ,, jen to namaluj a uděláme to“.
Ono se to řekne – namaluj, ale jak? Všechno je křivé, nikde žádný přesný bod, ani loď nestojí rovně, takže ani vodováha, ani dar přítele Lasera, nepomůže. Tak jsem vzal novodurovou trubku, kus překližky a vyrobil model, jak by měl sl. vypadat.Předat na výrobu, a čekat jak to dopadne. Nakonec kamarád nařezal materiál podle mustru, nicméně to nesvařil, že vše svaříme v lodi. Toho jsem se bál. Měl jsem strach, aby nám to neshořelo! Ukecal mě. Sloupek jsme sestavili asi na druhý pokus, hasičák, a už se vařilo. Joo a v podpěrách sloupu jsou vyvrtané díry pro průchod kabelů do stěžně a jsou vyvrtány tak, že pokud by ještě mělo dojít k zatékání po kabelech, pak by voda protekla do pouzdra kýlu, takže vlastně do řeky. Dále jsou do spodní plotny vyvrtány průchody pro lano na vytahování kýlu.
Následuje přišroubování držáku paty stěžně (ze shora lodi). Při pokusu ořezat veškerý původní silikon se mi odloupal dost velký kus gelcoatu (vrhcní vrstva skořepiny). Tak vybrousit, vytmelit skelným tmelem (na dvakrát), zasilikonovat a dotáhnout. Povrchovou úpravu teď dělat nemůžu, až jindy.